FC: Josh Heuston | 23 y.o. | JOURNALISM, 2rd grade
Player: Chia
• Víc sebestředného člověka než Camerona jste v životě nepoznali. Je jedno, jestli za to může jeho pozice jedináčka, geniální přehled o čemkoliv, nebo napůl tamilský původ – odmalička zkrátka musel být perfektní.
• Máma z něj chtěla mít za každou cenu uznávaného právníka, o což se taky snažil. Priorita číslo jedna? Studium. Priorita číslo dvě? Zase studium.
• Cameron byl ve svém vlastním životě background character – nebo si to aspoň nalhával. Celou střední školu to fungovalo perfektně, dokud si neuvědomil, že kromě mozku vyhrál jackpot i v genetice.
• A přesně to byl jeden z důvodů, proč poslední rok bral na lehkou váhu. Za zády rodiny propadl světu večírků, alkoholu, cigaret a holek, kde poprvé okusil život bez svazujících pravidel.
• Najednou mu došlo, že místo tříminutových řečí nebo špičkově připravené eseje stačí jediné: ukázat se a nějak projevit zájem. Výsledek? Čas od času si dokázal kohokoliv omotat kolem prstu.
• Svoji nově nabytou školní popularitu si zamiloval natolik, že nějaké právo úplně vypustil z hlavy.
• Rodiče o jeho životním stylu samozřejmě neměli tušení – i když si možná něco domýšleli, protože kdo se sakra učí tak intenzivně až do rána? Tahle bezstarostnost se mu nakonec ale vymstila. Nejen že se jeho lži provalily, ale nakonec se nedostal na jedinou ze svých vysněných univerzit.
• Odmítnutí z Harvardu, zamítnutí z Yale a dokonce i ten bezpečný backup plán aka Princeton jeho perfektně naplánovanou budoucnost poslali k šípku. Dokonce i napodruhé.
• Z rodinné šarády se stala rodinná katastrofa, protože jak teď bude máti vysvětlovat všem tetičkám ze Srí Lanky, že její milovaný synáček je naprostý idiot a místo na Harvardu skončí bůhvíkde?
• Přihlásit se na CU byla jeho jediná možnost (a možná i ultimátum)… protože nemusel dělat zkoušky – a hlavně proto, že mámina známá shodou okolností sedí na finančním oddělení přímo na téhle škole, takže vybavit mu spot bylo to nejmenší. Místo právničny skončil na žurnalistice. Protože upřímně, co jiného taky mohl dělat?
• Při jeho štěstí se však ukázalo, že na žurnalistiku má talent, což ho vlastně štvalo ze všeho nejvíc – vždyť měl být ksakru někde jinde. V prvním ročníku se ještě všemožně snažil o přestup, ale nakonec to vzdal.
• Ne že by ho žurnalistika nebavila, to ne. Spíš ho na ní nejvíc baví to, jak neuvěřitelně snadno mu všechno prochází. Nemusel hnout ani prstem a osud, jako by ho vodil za ručičku – což ovšem nezapomíná při každé příležitosti zdůraznit. Kromě toho hltá každou reakci na své články, přičemž tvrdí, že ho názory veřejnosti absolutně nezajímají. Pokrytec.
• V parties a alkoholu si samozřejmě vesele libuje dál – sice už to nemusí tajit před rodinou, ale výsledek je pořád stejný. Jen s tím rozdílem, že ty kocoviny na ranních přednáškách už musí nějak rozdýchat.
• Celkově je Cameronovi jedno, co si o něm ostatní myslí, jen prostě nemá rád lidi, kteří berou život moc vážně. Je trochu toxický? Možná. Ale v tom nejzajímavějším možném slova smyslu.
• Kromě toho, že s oblibou štve lidi kolem sebe, nachází se v něm i jistá láska k hudbě – skvěle hraje na klavír (ostatně který jiný hudební nástroj by si člověk dobrovolně napsal do přihlášky), ale rozhodně tím na potkání nemachruje. A pak tu je klasicky fitko.
• Pokud jde o peníze, nikdy je neřeší – koneckonců rodina mu sice svou nepřítomností zkazila dětství, ale peněženku měla otevřenou víc než velkoryse.
• A vztahy? Ty ho moc neberou… nebo jako jo, kdysi ho braly a hodně, jenomže teď Cameron nevidí absolutní smysl v tom se s někým vázat. • Lojalita je hezká věc, ale v reálném světě si každý hraje jen na svém písečku. Cameron sice tohle nikomu okatě nevyčítá, jenže v hloubi duše si zapsal lekci, která ho vyléčila ze všech iluzí o zamilovanosti.
