Elias Hubert Blomquist

Name: Elias Hubert Blomquist

FC: Landon Liboiron

Player: Kai

Age: 24 y.o.

Subject: Science

Grade: 5th

• OFFLINE

>>> Nijak zajímavý, nijak vyčnívající a rozhodně nijak radostný – to by o něm řekla drtivá většina lidí. A ne, že by neměli pravdu, jen toho k němu patří více, ostatně jako ke komukoliv jinému.

>>> Představuje se pouze svým druhým jménem, které mu vybrala máma, a nejčastěji mu ostatní stejně říkají Hubíku. Nenávidí to, ale zároveň miluje.

>>> Jedním slovem by se dal popsat jako pokrytec – odsuzuje všechny za všechno, ale sám má nutkání to vyzkoušet. Jde mu spíše o to, aby od sebe lidi odehnal, jak tedy svými nesnášenlivými pohledy, tak kousavými poznámkami, které vážně nejsou až tak… kousavé. 

>>> Neholduje společnosti, nenávidí místa, kde se schází více než pět lidí, a celkově raději tráví čas o samotě s cigaretkou. - Je alergický na měkkýše (a raději se neptejte, jak to zjistil).

>>> Neorientuje se ve vztazích, mnohdy i odmítá přiznat, že se s někým kamarádí, a co se týče romantiky, nechápe ji. Z pohledu internetu dokáže nanejvýš využít nějaké ty seznamky, aby si sehnal parťáka (a třeba i parťačku, nebo obojí) na noc. 

>>> Vážně není agresivní, v životě snad nevyhrál ani jednu bitku a povětšinou je to právě on, kdo schytá ty horší nadávky. Je jednoduše tichý, poněkud smutný a odměřený, a pokud se jej někdo snaží vyrušit, odchází, nebo svou iritaci dává najevo vážně, vážně přímočaře.

>>> Nikdy neměl příliš kamarádů a nikdy jej to ani netrápilo. Pokud má potřebu se vykecat, promluví si třeba s nějakou náhodnou babičkou v kavárně, a pokud mu to stále nestačí, nějaké ty své melancholické „kámoše“ také někde má. 

>>> I přes to všechno je jistým způsobem takovým magnetem na lidi, tím, jak neustále mlčí a blbě přikyvuje, si ostatní zvykají se mu svěřovat. Jednak ho to absolutně nezajímá a stejně na to zapomíná, jednak dokáže občas dát docela dobrou a nestrannou radu. A taky mu možná někde velice hluboko na lidech záleží. 

>>> Miluje lo-fi, starožitnictví, staré oblečení a celkově všechno neznámé, podceněné a zapomenuté.

>>> Alkoholu nikdy příliš nevěřil, jednou za čas se tedy něčeho napije, ale mnohem raději prostě kouří. Pomáhá mu to zvládat ty divoké nálady a zároveň i školu.

>>> Narodil se vcelku netypickému páru v Oaklandu, jeho matka se orientovala v oblasti robotiky a techniky, zatímco si jeho otec užíval slávy ve světě atletiky, ne však na dlouho. 

>>> Osudná jim byla cesta z jedné z mnoha akcí, kterých se jeho maminka účastnila, kvůli šampaňskému raději zavolala svému manželovi, ať ji odveze. Totéž bohužel jednoho dalšího účastníka nenapadlo – a takovou ignorací přišel o mámu. Dodnes neví, jak to celé proběhlo, ví jen to, že neznámý za jízdy usnul a že o matku přišel již při samotné nehodě, ta si poté vyžádala ještě obě nohy jeho otce.

>>> Pár týdnů nato se o něj starala babička, a když poté zahlédl svého dříve tak usměvavého a silného tátu na vozíčku, pochopil, jak vážné to všechno je. Nastěhovali se s otcem nato k oné babičce, která se musela postarat o oba. 

>>> Zbytek jeho dětství je… smutný. Další děti ve škole nijak netajily, že Huberta a jeho rodinu vidí jako takové menší panoptikum. A co zprvu měly být jen lítostné poznámky a menší narážky, přerostlo v šikanu, tu pravou a nemilosrdnou šikanu, ve které mlčky přežíval až do střední. Zde se mu také vyrýsovala celá ta jeho zahořklá povaha. 

>>> Na střední to již tak těžké neměl. Ostatní děti jej začaly ignorovat, některé se o něj začaly i zajímat, problém byl však ten, že se společnosti nadále vyhýbal. Vyhýbal se všem v naději, že svou domácnost ukryje před zraky dalších.

>>> Pociťoval žal, zármutek, žárlil na prosté rodiny, a nakonec to byl také hněv, čirá nenávist. Nenáviděl toho, kdo mu vzal matku a jistým způsobem i otce, nenáviděl jej natolik, že jej potřeboval konfrontovat, a tak to také udělal. Díky několika rodinným známým, zejména těm jeho mámy, dokázal zjistit, kdo zavinil onu autonehodu. Nečekal, koupil si první lístek do jemu cizího města, aby udělal bůhvíco. Nevěděl, o co se snaží, ale to přeci jen mohl vymyslet na místě. 

>>> Uběhlo od té doby takových sedm let a stále nikomu neřekl, co se tam přesně odehrálo. Pouze se o den později vrátil domů s planou výmluvou a pokračoval v tom svém chabém pokuse o život. Napohled byl stále stejný, stejně zahořklý, stejně odměřený, ale jeho známí dokázali určit, že se změnil, nepatrně. Začal si k sobě ostatní pouštět, začal být otevřený s tím, kde žije a s kým. Stud mu začal být cizí. 

>>> Již od svých sedmnácti se plánuje věnovat biomechatronice, nadání v té oblastí získal od mámy, výběr zase daroval otci – jako slib, že mu jednou pomůže se opět dostat na nohy. 

>>> Do spolku se zprvu přihlásil kvůli sázce, kterou prohrál. Nakonec mu tam ani tak špatně není, většinou. 

>>> Má brigádu v jednom krachujícím IT obchůdku v nákupním centru.

>>> Mordecai L. Crawley – Poprvé o něm slyšel až od nějaké dívčiny, která se roztékala nad jeho tragickou a mučivou historií, k čemuž snad dokázal jen přikývnout. Nezajímalo jej to, samozřejmě, mohl se k němu jakkoliv připodobnit a stále by na tom nebyl o moc líp. Ve svém živůtku by v klidu pokračoval, kdyby se nepotkali se o den později před školní budovou, kde jej zahlédl v té jeho vážně upřímné, vulgární náladičce. Pamatuje si jen na to, že mu nabídl cigaretu v naději, že ho na tu chvíli aspoň umlčí, překvapivě tak uspěl. A ať už za to mohla jeho empatie, nebo vlastní minulost, rozhodl se jej od té chvíle občasně držet. S Mordecaiem teď mají docela podivný vztah, který je založen na takové vzájemné výměně – Hubík se zbaví samoty a čas stráví s někým, ke komu necítí příšerný odpor, a Mord na oplátku dostává příležitost vyventilovat všechny své banální problémky, přičemž má povolení mu ukrást nejednu cigaretku.

???